Dokumenty perzekuce

SBÍRKA DOKUMENTY PERZEKUCE

Tematický popis: Sbírka vznikla jako dokumentace pronásledování a genocidy Židů v českých zemích s výjimkou archiválií týkajících se dějin ghetta Terezín, které tvoří samostatnou sbírku. Obsahem sbírky jsou originály, kopie či přepisy úředních dokumentů a osobních pozůstalostí, dále tisky, novinové výstřižky, mapy, vzpomínky a malé množství nespisového materiálu. Ze sbírky Dokumenty perzekuce lze čerpat informace k problematice dějin holocaustu českých a moravských Židů, v menší míře i slovenských Židů. Pro způsob svého vzniku je sbírka Dokumenty a perzekuce poměrně nesourodá, její dokumenty mají různou hodnotu, jsou často zlomkovitét a tudíž vytržené z kontextu širšího spisového celku. Sbírka však představuje cenný doplněk k práci se souvislými archivními fondy či sbírkami z období holocaustu.
První velký soubor představují zákony a nařízení, které se přímo nebo nepřímo týkají Židů z území Protektorátu Čechy a Morava. Část z nich jsou původní tisky, většinou se však jedná o cyklostyly nebo o strojopisné opisy. Kromě celkových souborů, obsahujících zákony a nařízení celé řady původců, které jsou řazeny podle původních seznamů, jsou tu chronologicky řazené soubory členěné podle vydavatelů.
Dalším souborem jsou spisy týkající se Treuhandstelle, jež spravovala majetek zabavený Židům z území Protektorátu Čechy a Morava, který zde byl i tříděn, evidován a ukládán do skladů. Toto oddělení Židovské náboženské obce v Praze bylo spíše samostatnou institucí, bylo zřízeno 13. 10. 1941 z příkazu Ústředny pro vystěhovalectví a podléhalo Židovské náboženské obci v Praze pouze správně.
Po malých souborech spisů Říšského ministerstva hospodářství a Říšské pracovní služby v protektorátu následuje soubor „Židovské vystěhovalectví“, který obsahuje zlomky spisů týkajících se této problematiky – od konference v Evianu, přes spisy cestovního oddělení pražské židovské náboženské obce, pokyny pro vystěhování, činnost Hechaluzu, různé seznamy a zprávy až po písemnosti související s dětskými emigračními transporty.
V souboru „Protižidovská opatření“ jsou zařazeny úřední i soukromé písemnosti související s protižidovskými vystoupeními a opatřeními. Soubor „Ústředna pro židovské vystěhovalectví“ obsahuje pouze několik jednotlivých spisů. Dále jsou ve sbírce zařazeny statistiky a některé další malé věcné soubory a velmi různorodý soubor jednotlivých dokumentů (některé z nich se netýkají Židů).
Následuje větší a ucelenější soubor „Koncentrační tábory“, do něhož byly zařazeny dokumenty týkající se koncentračních táborů jako celku i dokumenty vztahující se k jednotlivým koncentračním táborům a korespondence z koncentračních táborů.
Samostatný soubor tvoří dokumenty vztahující se ke slovenským Židům.
Dalšími samostatnými věcnými celky jsou osobní pozůstalosti jednotlivců, literární tvorba a početný soubor vzpomínek, spolu s poválečnou literární a odbornou tvorbou věnovanou období holocaustu českých a moravských Židů.
Po spisech vzniklých z činnosti poválečné Dokumentační akce jsou zařazeny zlomky spisů týkající se platnosti sňatků uzavřených v terezínském ghettu a válečných zločinců a kolaborantů.
Sbírku uzavírá malý soubor nespisového materiálu (např. židovské hvězdy), varia a formuláře.
Některé z uvedených souborů byly zpracovány podrobněji v příloze inventáře. Jedná se o následující věcné celky: seznam koncentračních táborů, korespondence z koncentračních táborů, věznic a ghett, osobní pozůstalosti, literární tvorba a vzpomínky. Údaje jsou řazeny abecedně podle autorů, zůstavitelů či lokalit (koncentrační tábor). Ke vzpomínkám byl kromě toho pořízen i rejstřík koncentračních táborů, o nichž se pamětníci ve svých vzpomínkách zmiňují, a smíšený jmenný, místní a věcný rejstřík.

Původ sbírky: Dokumenty této sbírky mají různou provenienci a vznikly především z činnosti jednotlivých protektorátních úřadů, nebo z činnosti jednotlivců. Nejstarší část sbírky pochází z Dokumentační akce v Praze (1945-1946), přičemž získané materiály (nebo jejich opisy) z menší části zůstaly v Praze a z větší části byly převezeny do tehdejší Palestiny. Sbírka byla postupně v průběhu delšího časového období doplňována formou darů, koupí, přepisem nebo kopírováním zapůjčených originálů dokumentů a dokládá dokumentační činnost Státního židovského muzea v Praze a Židovského muzea v Praze.
Rozsah sbírky: Sbírka obsahuje 90 kartonů dokumentů (9,79 bm) uspořádaných do 79 skupin, přičemž ji nelze považovat za uzavřenou, je průběžně doplňována novými přírůstky a postupně mohou vznikat i nové věcné skupiny.
Uspořádání sbírky: Při pořádání a inventarizaci Dokumentů perzekuce do jednotlivých souborů byla vůdčím hlediskem snaha dosáhnout snadné orientace. Byla proto vytvořena řada věcných souborů podle typu (např. zákony a nařízení, vzpomínky) nebo podle věcné souvislosti (např. koncentrační tábory). Větší věcné soubory byly, pokud se to jevilo účelné, roztříděny ještě do dalších položek. V některých případech se nejedná o soubor, ale pouze o jednotlivý spis, který nemohl být z věcného hlediska zařazen k žádnému z větších věcných souborů. Podle charakteru materiálu jsou pak dokumenty v rámci jednotlivých inventárních čísel řazeny chronologicky, podle původců nebo abecedně. Signatury původců, které se vyskytují na některých úředních spisech, nejsou v inventáři uváděny.
Archivní pomůcky: Ke sbírce Dokumenty perzekuce je k dispozici inventář v českém, anglickém a německém jazyce, který je průběžně doplňován.
Přístupnost: Sbírka Dokumenty perzekuce je přístupná v archivu Oddělení pro dějiny šoa Židovského muzea v Praze. Je kompletně digitalizována. Počítá se s jejím zpřístupněním on-line.