Adolf Kohn: Kavárna Dworeles

Text nápisu

„Lederer byl také denním hostem u Kauckých. // Šmilesova 135 // #8 // Vchodem do kavárny se zároveň vešlo do domu, přičemž se procházelo kuchyní. Vpravo byl byt, vlevo kavárenský pokojíček (6 Kr káva, za 2 Kr rohlík, někdo snědl tři a platil jen jeden.) Majitel Raudnitz, Spitzname Kakrle, byl u městské gardy granát[níků], tehdy tam bylo dosti židů. Uvnitř 4 stoly. Byl tam číšník Náci Neviklov. 1880 později přešel do Denice. Osvětlovali místnost visací olejovou lampou, u zdi byly lavice. Hádky byly každodenně (nadávky, kletby, …) pro karty dříve se ale nepoprali. Také tam chodil pražský židovský šašek Ančl Tachau, který tam při purim vystupoval na podiu. Chodil tam komik Tichý ze Dvorního, který skládal chansony na Raudnitze. Dále tam chodíval židovský komik Khon ze Šmídovy družiny, chodil tam v noci farář Janovic a Netseles [?] s přísně košerovaným zbožím od Freyera ze Široké ulice. Otevřeno do půlnoci, dokud nezaklepal ponocný Levit na okno. Holí odtloukl na zemi hodiny. Při 12. hosté vyšli. // Hugo Taussig Bojiště 14 : syn paní kavárnice. Po levé straně vchod z domu. Míval tam pronajmutý pokoj Samo Werner, podomní obchodník, později se vystěhoval. Vzadu byla krásná zahrádka. Za deště pod zděným loubím zahrádky hrávali taroky Sigmund Friedmann, bordelář, Kar[l] Lustig měl tiskárnu, Grünhut Rud[olf], sazeč u Haase, později měl v Rabínské ulici tiskárnu. Chodívala tam Klempererová Rosalie s deštníkem, tleskalo se jí. Byla chabého rozumu. Otevírali ve 2 h. Zazvonila policie. Karkát, Vobořil, Vrána přišli na kávu (gratis). // 2 // Někdy ho kontroloval kavárník Grünfeld, který byl zároveň kavárníkem na Široké ulici, později v Úzké (Maiselově). První židovská kavárna, tichá konkurence kavárny „Čaro…“.“

Překlad nápisu