Adolf (Aron) Pulzer (1813 - po r. 1891)

PULZER Adolf (20. 12. 1813 Polná — po 1891), malíř a grafik
Narodil se jako Aron Pulzer v rodině Phillippa (Pinkase) Pulzera a jeho ženy Rosalie, rozené Bondy. Rodina, jejíž příjmení bývá uváděno také jako Pulitzer, Pultzer či Balzer, žila v Polné na Vysočině, ačkoli domovsky příslušela do Libice nad Doubravou, kde byly vedeny židovské matriky. Již v mladém věku se vydal do Prahy, kde v letech 1830–36, za rektorátu Františka Kristiana Waldherra a jeho nástupce Františka Tkadlíka, studoval na Akademii výtvarných umění. Vzhledem k tomu, že nebyl nikdy řádně imatrikulován, nelze doložit, jakými ateliéry během svého neoficiálního akademického školení prošel. Kromě čtyř figurálních studií dochovaných v archivu Akademie známe Pulzerovo dílo především z řady portrétů slavných i dnes již zcela zapomenutých osobností. Je autorem řady podobizen významných rabínů, jež vycházely jako litografie v oficíně pražského nakladatele Wolfa Paschelese, stálou obživu si ale zajišťoval ponejvíce zakázkovou portrétní produkcí pro klientelu náležející ke středostavovským kruhům čile se emancipující pražské židovské společnosti. Výjimkou v Pulzerově portrétní práci jsou dva portréty osvícených kněží a filozofů: portrét kanovníka Františka Příhonského, dochovaný pouze v litografii z dílny pražského portrétisty Antonína Machka, a portrét Bernarda Bolzana. K portrétování obou se Pulzer dostal v roce 1839, když oba jmenovaní prodlévali na zámečku v Těchobuzi na Pelhřimovsku. Bolzanův portrét je dnes součástí sbírek pražského Národního muzea.