Člověk
Identifikátor
PERSON.JMP.8223
Další jménapozdější příjmení: Perlsee
Data osobdatum narození: 21. duben 1823
datum úmrtí: 7. říjen 1893
datum úmrtí: 7. říjen 1893
ŽivotopisPERELES (PERLSEE) Ignác (21. 4. 1823 Praha — 7. 10… [více]
Vztahující se aktéři
Ignác Pereles (Perlsee) (1823-1893)
PERELES (PERLSEE) Ignác (21. 4. 1823 Praha — 7. 10. 1893 tamtéž), malíř
Narodil se v početné rodině v Praze usazeného obchodníka s kůžemi Joachima Markuse Perelese řečeného Perlsee a jeho ženy Caroline, rozené Raubitschek. V letech 1838–43 byl žákem pražské Akademie výtvarných umění, kde studoval u profesorů Františka Tkadlíka, Václava Mánesa a Christiana Rubena. V roce 1845 podnikl studijní cestu do Říma a po návratu působil až do své smrti jako malíř podobizen, zejména v pražských židovských kruzích. S manželkou Johannou měl celkem pět dětí: Adelheid, Ernestinu, Maximiliana, Richarda a Sidonii. Skutečnost, že se Perlsee během svého dlouhého působení na pražské výtvarné scéně stal vyhledávaným portrétistou zejména v okruhu středostavovské židovské společnosti, dokládá mimo jiné i množství podobizen, jež byly v letech 1942–45 zařazeny do sbírky zvláštního projektu Ústředního židovského muzea výběrem ze skladišť pražské Treuhandstelle zajišťující likvidaci majetku po osobách deportovaných z území Prahy a blízkého okolí do ghett v Lodži a Terezíně. Tyto portréty se až na jednotliviny navrácené v rámci poválečných restitucí nacházejí ve sbírkách pražského Židovského muzea dodnes.
Narodil se v početné rodině v Praze usazeného obchodníka s kůžemi Joachima Markuse Perelese řečeného Perlsee a jeho ženy Caroline, rozené Raubitschek. V letech 1838–43 byl žákem pražské Akademie výtvarných umění, kde studoval u profesorů Františka Tkadlíka, Václava Mánesa a Christiana Rubena. V roce 1845 podnikl studijní cestu do Říma a po návratu působil až do své smrti jako malíř podobizen, zejména v pražských židovských kruzích. S manželkou Johannou měl celkem pět dětí: Adelheid, Ernestinu, Maximiliana, Richarda a Sidonii. Skutečnost, že se Perlsee během svého dlouhého působení na pražské výtvarné scéně stal vyhledávaným portrétistou zejména v okruhu středostavovské židovské společnosti, dokládá mimo jiné i množství podobizen, jež byly v letech 1942–45 zařazeny do sbírky zvláštního projektu Ústředního židovského muzea výběrem ze skladišť pražské Treuhandstelle zajišťující likvidaci majetku po osobách deportovaných z území Prahy a blízkého okolí do ghett v Lodži a Terezíně. Tyto portréty se až na jednotliviny navrácené v rámci poválečných restitucí nacházejí ve sbírkách pražského Židovského muzea dodnes.
Související objekty
