Fotografie/ŽMP
IdentifikátorPHOTO.JMP.F/4297
Archivní identifikátoryčíslo fotografie (negativu): 4297
Datace vzniku1942 do 1944
PopisZdeněk Federer
se narodil 6. 12. 1900 v Řečanech … [více]
Související jména
Federer, Zdeněk (* 6.12.1900) (zobrazuje) 
Zdeněk Federer
se narodil 6. 12. 1900 v Řečanech nad Labem v rodině Gustava a Kateřiny (roz. Kantorové). Jeho stručný životopis je zaznamenán na žádosti o protektorátní občanství z května 1940, o které žádal po svém návratu z Rakouska, kam se s rodiči odstěhoval ještě před vznikem Československa. S manželkou Marií, roz. Reigerovou (nar. 25. 3. 1903 ve Vídni), která nebyla židovského původu, se oženil v roce 1928 (oddací list ze dne 26. 6. 1928) ve Vídni. Po anšlusu Rakouska přestoupil v srpnu 1938 Zdeněk Federer úředně k římskokatolické církvi a o měsíc později se přestěhovali s manželkou a pravděpodobně i s rodiči zpět do Československa. Na žádosti o pas, který mu byl vydán 15. 3. 1939, má Zdeněk Federer v kolonce zaměstnání uvedeno: zahradník. Na jiné žádosti z roku 1941 má uvedeno: obchodník. Za války byl registrován v Praze na Vinohradech v ulici Mánesova 88 (tehdy Bartouova). Není zřejmé, jakou pozici vykonával na židovské obci, nicméně jako mnoho dalších „neZnámých“ byl na začátku roku 1945 zařazen do transportu AE3 do Terezína, kde se dočkal osvobození. Osud jeho rodičů lze rekonstruovat na základě záznamů v databázích obětí, kde jsou uvedeni Gustav a Kateřina Federerovi, registrovaní za války v Praze v Senovážné ulici 13. Oba jsou zde uvedeni jako rakouští Židé a také podle věku by se mohlo jednat o rodiče Zdeňka. Gustav se narodil 18. 10. 1868 a Kateřina 27. 1. 1871. Gustav i Kateřina Federerovi byli zařazeni v roce 1942 do dvou různých transportů do Terezína, kde zemřeli. Gustav 11. 12. 1942 a Kateřina o necelý rok později 1. 11. 1943. Zdeněk Federer se brzy po válce přestěhoval do Děčína, kde působil jako národní správce.
se narodil 6. 12. 1900 v Řečanech nad Labem v rodině Gustava a Kateřiny (roz. Kantorové). Jeho stručný životopis je zaznamenán na žádosti o protektorátní občanství z května 1940, o které žádal po svém návratu z Rakouska, kam se s rodiči odstěhoval ještě před vznikem Československa. S manželkou Marií, roz. Reigerovou (nar. 25. 3. 1903 ve Vídni), která nebyla židovského původu, se oženil v roce 1928 (oddací list ze dne 26. 6. 1928) ve Vídni. Po anšlusu Rakouska přestoupil v srpnu 1938 Zdeněk Federer úředně k římskokatolické církvi a o měsíc později se přestěhovali s manželkou a pravděpodobně i s rodiči zpět do Československa. Na žádosti o pas, který mu byl vydán 15. 3. 1939, má Zdeněk Federer v kolonce zaměstnání uvedeno: zahradník. Na jiné žádosti z roku 1941 má uvedeno: obchodník. Za války byl registrován v Praze na Vinohradech v ulici Mánesova 88 (tehdy Bartouova). Není zřejmé, jakou pozici vykonával na židovské obci, nicméně jako mnoho dalších „neZnámých“ byl na začátku roku 1945 zařazen do transportu AE3 do Terezína, kde se dočkal osvobození. Osud jeho rodičů lze rekonstruovat na základě záznamů v databázích obětí, kde jsou uvedeni Gustav a Kateřina Federerovi, registrovaní za války v Praze v Senovážné ulici 13. Oba jsou zde uvedeni jako rakouští Židé a také podle věku by se mohlo jednat o rodiče Zdeňka. Gustav se narodil 18. 10. 1868 a Kateřina 27. 1. 1871. Gustav i Kateřina Federerovi byli zařazeni v roce 1942 do dvou různých transportů do Terezína, kde zemřeli. Gustav 11. 12. 1942 a Kateřina o necelý rok později 1. 11. 1943. Zdeněk Federer se brzy po válce přestěhoval do Děčína, kde působil jako národní správce.
