On-line výstava

Jarcajt není roční období

V malém městečku došlo v šul (v kostele) k rozepři, kdo má davenen (modliti se) šachris (ranní modlitbu) far’n omed (u předčítacího pultu). Jeden Žid křičel: „Mám dnes jarcajt a musím dnes davenen!“ Nato druhý: „Jarcajt je jarcajt. Ale já, já mám dnes šlejšim (třicátý den smutku). Já mám přednost, já musím davenen! Třetí Žid křičel: „Není tomu ještě ani 14 dní, co mi zemřel otec, já musím davenen.“ A zatím co se hádají, jde k pultu jiný Žid a křičí: „Já sám jsem mrtvola, já musím davenen!“

Tento půvabný vtip publikoval 20. 9. 1935 v Židovských zprávách (Ročník 18, č. 38, s. 4). Josef Pollák, pozdější hlavní kurátor Židovského ústředního musea v Praze. Co znamená zmíněný jarcajt? Tomu, kdo umí německy, může tohle slovo evokovat roční období. Jenže v jidiš výraz jarcajt (případně jorcajt, někdy psáno jako jahrzeit) získal odlišný význam: je to výroční den úmrtí, který za zemřelého drží pozůstalí příbuzní. Na významného člena obce a zejména vlivného učence pak vzpomínají v den jeho jarcajtu i nepříbuzní, jeho hrob navštěvují skupinky jeho žáků a tyto jarcajty jsou památnými dny pro celou obec. Až do 19. století nebylo stanovení data jarcajtu obtížné – odpovídalo hebrejskému datu úmrtí, resp. méně často pohřbu připomínané osoby. Jistý problém mohl znamenat pouze odložený pohřeb, pokud se konal později než druhý den po úmrtí, případně úmrtí v přestupném roce v měsíci adaru, prvním či druhém; pro tyto případy pak uvádí náboženskoprávní literatura řešení. Čas vzpomínání na mrtvého se začal ukazovat jako obecnější komplikace až s proměnou vnímání času v židovském světě, to jest, problémy přinesl příklon Židů k občanskému kalendáři.

Jarcajt je totiž třeba držet podle židovského kalendáře, který se od občanského kalendáře v mnohém liší. Počítá se tradičně od stvoření světa, např. roku 2021 odpovídá rok 5781. Měsíce se vypočítávají podle lunárního systému a mají 29 nebo 30 dnů. Židovský rok je proto o 11 dní kratší než občanský rok, který se řídí podle Slunce. Aby se svátky ročního cyklu nevzdálily příliš od příslušných ročních období, vsunuje se do židovského kalendáře v přestupný rok třináctý měsíc; to se děje sedmkrát za devatenáct let.

Ve sbírkách Židovského muzea v Praze najdeme soubor předmětů, které dodržování jarcajtu usnadňují. Označujeme je jako jarcajtové tabulky. Tyto tabulky uvádějí hebrejské jméno zemřelého, kterým má být v modlitbách jmenován, a to včetně jména matky či otce. Hlavní funkce jarcajtových tabulek je na několik let dopředu zaznamenat data občanského kalendáře, která odpovídají hebrejskému datu úmrtí dané osoby, obvykle rodiče, případně obou rodičů. Tato data totiž ovlivňují i rodinný život pozůstalých: na jarcajt není vhodné účastnit se oslav, resp. plánovat svatby a jinak se veselit. Jarcajtové tabulky připomínají, že smrt jednoho je součástí životů jiných. A na tabulce, která uvádí mnoho dalších let, v nichž si budou lidé zemřelého připomínat, je i při vědomí této vážnosti něco útěšného.

Výstavu vytvořila Lenka Uličná

  • Kadiš, 1935

    Židé si v myšlenkách a modlitbách připomínají své zemřelé po celý rok. Kromě čtyř svátků židovského roku (Jom kipur, Šavuot, Pesach a Šmini aceret) myslí pozůstalí na své zemřelé příbuzné intenzivněji právě v den výročí jejich smrti. Na tento den pronese potomek zemřelého či zemřelé při bohoslužbě kadiš. Tato modlitba je pevnou součástí bohoslužby, ale má několik verzí, z nichž jen tzv. kadiš sirotka a jarcajtový kadiš jsou spojeny s oplakáváním mrtvého a vzpomínání na něj. Další synagogální modlitbou, v níž se vzpomíná na zemřelé, je El male rachamim („Bože plný slitování“).

  • Kadiš, 1935

  • Pamětní (jarcajtové) světlo

    V den jarcajtu bývá obvykle pozůstalý vyvolán k Tóře a v synagoze nebo doma zapálí svíčku, která by měla hořet 24 hodin. Zvykem je také navštívit hrob zemřelého a podle některých tradic pak dále studium Tóry k poctě zemřelého, případně půst a příspěvek na dobročinné účely na jeho připomínku.

  • Pamětní list, 1871

    Pamětní list připomínající dar pana Leopolda Kohna hříškovské synagoze a závazky členů obce na den jeho jarcajtu Gedenktafel le-dorot acharonim. Lob denjenigen welchen Lob gebührt! Die zum Nutzen der Mit- und Nachwelt wirken. Solch edlen Seelen reihete sich würdig an der gewesene Kultusgemeinte Vorsteher Herr Leopold Kohn indem er der Hrischkower Synagoge ein Legat von 100 Gulden Oest. Währung als unangreifbare Fondation testirte deren Interessen jedoch der Hrischkower Synagoge zufallen. Der jeweilige Kultus-Gemenide-Vorsteher hat darüber zu wachen, dass am Jahrzeitstage des seligen Kohn nämlich an 3. kislev dieewige Lampe auf 24 Stunden angezündet und vom Rabbiner mišnajot und kadiš Messe gelesen und der mazkir nešamot für dessen Seelenheil gebetet werde. Sein Name war: Avraham Jehuda ben Jocheved Erwähnte Verpflichtungen übernehmen für sich und ihre Nachkomen Der Kultus und Religions Vorstand Hřischkow 631 (1871)

  • Jarcajtová tabulka, po 1936

    Jarcajtová tabulka pana dr. Ludvika Roubička, zesnulého roku 1936. Předtištěný rámeček s českým záhlavím je vyplněn razítky a tuší, jméno vyzlaceno. Kaligrafem byl Jindřich Khuher, vídeňský kantor. České tabulky se objevují až ve 30. letech 20. století, převážná většina jarcajtových tabulek je psána německy. Chybná diakritická znaménka ukazují na obtíže, které psaná čeština kaligrafovi působila.

  • Diplom pro dárce, 1901 - 1933

    Diplom v kombinaci s jarcajtovou tabulkou pro spolek Edat Ješurun z Moravské Ostravy za příspěvek organizaci Kolel šomre ha-chomot v Jeruzalémě. Příspěvek, doručený p. E. Bassem, byl věnován v upomínku na Jechiela Maxe Beera. Přispět na dobročinné účely je součástí připomínání mrtvého a zvěčnění jeho památky.

  • Jarcajtová tabulka, po 1924

    Jarcajtová tabulka paní Franzisky Siegmann, zesnulé roku 1923. Komplikace výpočtu data jsou dána tím, že paní Siegmann zemřela večer 13.12, a to už odpovídá podle hebrejského kalendáře dalšímu dni. Druhou komplikací je nesoulad mezi počátkem občanského a židovského kalendáře, který začíná na podzim. V případě úmrtí na přelomu občanského roku se může stát, že předtištěné roky neodpovídají jarcajtům, které občas vycházejí dvakrát v jednom občanském roce. Z tohoto důvodu obsahuje tato tabulka množství škrtů a přepisů.

  • Jarcajtová tabulka manželů Paschelesových, po 1886

    Jarcajtová tabulka manželů Wolfa a Sary Paschelesových. Po stranách jsou umístěny dvě celuloidové figury Mojžíše a Arona s obvyklými atributy, v záhlaví tři věčná světla. Papírové předtištěné a rukopisně vyplněné tabulky uvádějí data výročí. Kromě praktické stránky mívají jarcajtové tabulky i výrazné estetické ambice: od původních prostých tabulek, které byly někdy tištěny jako součást osobních modlitebních knih, se přes geometrické rámce přešlo k bohatě zdobeným litografiím s výjevy z funerální architektury s postavami truchlících osob. Některé byly zdobeny i fotografií zemřelého či zemřelé. Jejich výzdoba odpovídá konceptu hidur micva, doslova „okrášlení nařízení“, tedy tradici splnit nařízení, micvu, esteticky promyšleným způsobem; v tomto případě plnit nařízení připomínky zemřelých tak, aby potěšilo smysly. Starší tabulky bývají rukopisné, mladší pak obvykle rukou či razítky vyplněné předtištěné tabulky. Vydávání tabulek se věnovalo několik vydavatelů a tiskařů, ekonomický potenciál vydávání jarcajtových tabulek využil i známý pražský nakladatel Samuel Pascheles. Jistým paradoxem je, že jeho vlastní jarcajtová tabulka není tištěná, ale vyšívaná na textilním podkladu, na papíru jsou jen vyplněná data. Tabulka vznikla až po smrti Paschelesovy manželky, která svého muže přežila o téměř 30 let. Rok Paschelesovy smrti je však v tabulce uveden chybně, 1858 namísto 1857. Tento omyl vzešel z chyby, kterou při přepočítávání kalendářů udělal tvůrce tabulky.

  • Mizrach, po 1828

    Kombinace mizrachu a připomínky jarcajtu. Jarcajty a epitafy připomínají Barucha a Chajima ben Barucha Ozerse, který byl pokladníkem bratrstva Tif'eret nearim při Velkodvorské synagoze v Praze, oba zemřeli v zimě roku (5)588 (=1828). Výzdobou mají jarcajtové tabulky velmi blízko tabulkám šiviti, které svou výzdobou a texty pomáhají soustředit se na modlitbu. Jarcajtová tabulka může připomínat také mizrach, dekorativní tabulku věšenou na východní stěnu a ukazující směr modlitby k Jeruzalému. V některých případech se tabulky dokonce kombinují.

  • Mizrach, 1876 - 1900

    Mizrach z vydavatelství Samuela W. Paschelese. Celkovou kompozicí připomíná mizrach jarcajtové tabulky téhož vydavatele. V architektonickém rámci s orientalizujícími rysy ve střední části na pozadí zasněžených velehor, pod nimi archa úmluvy se dvěma cheruby a deskami zákona s hebrejskými incipity přikázání. V postranních portálech Mojžíš s deskami zákona a holí a Aron s menorou. V římse ozdobené Davidovými hvězdami symboly dvanácti izraelských kmenů. Vyobrazení Západní zdi (Zdi nářků) pod středním textovým polem doplněné okřídlenou draperií s chrámovými symboly a třemi korunami, z toho prostřední okřídlenou, mezi nimi verš žalmu 16, 8 s dvěma deskami zákona s desaterem. Po stranách dva sedící lvi. Architektonický rámec je doplněn palmovými ratolestmi.

  • Jarcajtová tabulka, po 1902

    Jarcajtová tabulka paní Barbary Popperové, zesnulé roku 1902. Jeden typ jarcajtových tabulek z vydavatelství Samuela W. Paschelese, jehož výzdoba připomíná Paschelesovy mizrachy. Jen namísto Zdi nářků je ve spodním středovém poli vyobrazena jeskyně Machpela.

  • Jarcajtová tabulka, po 1933

    Jarcajtová tabulka manželů Samuela a Regine Krausových, zesnulých roku 1931 a 1933, s fotografiemi.

  • Jarcajtová tabulka, po 1929

    Jarcajtová tabulka pana Gustava Hermanna, zesnulého 1929. V obloucích je vyobrazen hrob Rachel a hrobky praotců. Výzdoba využívá typických symbolů: desatero naznačené římskými číslicemi, Davidova hvězda, strážní lvi. Kromě jména zemřelého Gustava text zmiňuje i jméno pozůstalého syna – Otto.

  • Jarcajtová tabulka, po 1934

    Jarcajtová tabulka paní Carly Schiff, roz. Loewy, zesnulé roku 1934. Zajímavostí u této tabulky je i razítky předtištěné věnování: Gewidmet aus Liebe und Verehrung von Deinem Sohne, a písařem dozlacené jméno Willi, tedy: Věnováno z lásky a úcty od Tvého syna Williho.

  • Jarcajtová tabulka, po 1918

    Jarcajtová tabulka pro Julii Kleinovou, zesnulou roku 1918. Tabulka v rámečku obsahuje navíjecí mechanismus, ukazující vždy pouze aktuální rok.

  • Jarcajtová tabulka, po 1867

    Jedna ze dvou dochovaných tabulek pro pana Leopolda Berana, zesnulého roku 1867.

  • Jarcajtová tabulka, po 1867

    Jedna ze dvou dochovaných tabulek pro pana Leopolda Berana, zesnulého roku 1867.

  • Jarcajtová tabulka, po 1934

    Jarcajtová tabulka paní Henrietty Deutsch, zesnulé roku 1934. Architektonickou kompozici tvoří monumentální hrobka ozdobená reliéfy věnců a girland a urnami, po stranách dvě truchlící postavy. Pod tabulkou razítky a rukopisně identifikováno místo hrobu zesnulé. Tabulky si zřejmě ponechávali pozůstalí doma, případně je mohli předat pověřeným osobám v synagoze nebo příslušnému synagogálnímu spolku. Údaje o původu jarcajtových tabulek v Židovském muzeu v Praze bohužel neukazují na konkrétní místa, většinou přišly tabulky do muzea přes tzv. Treuhandstelle, instituci zřízenou Ústřednou pro židovské vystěhovalectví. Mnoho tabulek bylo zarámováno; z toho usuzujeme, že visely v domácnostech. Z některých detailů, jako je např. přesné zaznačení umístění hrobu, se ale zdá, že tabulky sloužily také jako pomůcka jiným osobám než nejbližším příbuzným.

  • Jarcajtová tabulka, po 1922

    Jarcajtová tabulka pana Sigmunda Gruenfelda, zesnulého roku 1922. Manželka zemřelého sedmdesátiletého muže nechala vypsat data jarcajtu na 50 let dopředu, z toho lze usoudit, že tabulka byla určena nějaké třetí osobě či instituci.

  • Jarcajtová tabulka, po 1927

    Jarcajtová tabulka paní Gusti Hermann, zesnulé roku 1927. Zemřelá označena jako manželka a matka, touto formulací jarcajtová tabulka připomíná smuteční oznámení.

  • Seznam jarcajtů, 1901

    Seznam jarcajtů, Tábor. Vedle jarcajtových tabulek jsou v muzejní sbírce zastoupeny i seznamy jarcajtů skupin osob, obvykle členů konkrétní obce nebo přispěvatelů na určité dobročinné účely. Tyto tabulky jsou převážně nezdobené, zřetelně hlavně funkční. Za zápis do seznamu, který zaručoval dodržování jarcajtu předepsaným způsobem, bylo obvyklé přispět na dobročinné účely. V nápise: Na památku duší synů Izraele zde uvedených, na vysoké svátky a (…) k pronášení kadiše na jarcajt.

  • Seznam jarcajtů, po 1900

    Seznam jarcajtů, Sedlčany. V nápise: Na věčnou památku výročí úmrtí [přispěvatelů] charitativního fondu (...) svaté obce Sedlčany."

  • Seznam jarcajtů, 1901 - 1933

    Seznam jarcajtů, Karlín.

  • Seznam jarcajtů, 1934

    Seznam jarcajtů, Valašské Meziříčí. Signováno s vročením: Josef Kohn, kantor ve Valašském Meziříčí, 2. 11. 1934.

  • Jarcajtová tabulka, po 1941

    Jarcajtová tabulka pana Heinricha Rubina, zesnulého roku 1941. Mnohé z dochovaných jarcajtových tabulek bezděčně připomínají nevypočitatelnou budoucnost. Odkazují k době, jíž se dožilo jen málo lidí, kteří by si mohli někoho připomínat. Současné židovské obce podporují své členy v držení jarcajtu mimo jiné i tím, že pomáhají vypočítat příslušná data úmrtí jejich předků podle židovského kalendáře tak, aby v jejich výroční den mohli na 24 hodin zapálit svíčku, ať už voskovou, elektrickou či virtuální online.

  • Jarcajtová tabulka, po 1941

    Jarcajtová tabulka paní Otilie Beckové, zesnulé roku 1941.

Všechny on-line výstavy