On-line výstava

„Teď jsi moje jediná naděje.“ Dopisy rodiny Goldberg mezi protektorátem a Anglií

Sbírka dopisů od rodiny bratrům Oskarovi, Mosesovi (Max) a Norbertovi (Bubik, Bertie) zprostředkuje unikátní vhled do pocitů a strategie rodiny rozdělené holocaustem. Zatímco bratři na jaře 1939 přes Polsko utekli do Velké Británie, matce a sestrám s dětmi se již z okupovaného "Protektorátu Čechy a Morava" vycestovat nepodařilo. Jejich otec po okupaci žil s jeho rodiči v Osvětimi. Všichni byli deportováni a později zavražděni. Dopisy vyjadřují emoce rozdělené rodiny, probírají obchodní a finanční záležitosti a osobní plány, radosti a stesky. Zoufalé postavení Židů v okupované Evropě však vyjadřují především snahy o emigraci a zoufalé prosby o pomoc se získáním víz a nezbytných cestovních dokumentů. Rodina Goldbergů ostatně měla již uprchlickou zkušenost: během první světové války rodiče utekli před postupující ruskou armádou - ve strachu z pogromů - do Moravské Ostravy. Během druhé světové války však již pro většinu Židů ze středovýchodní Evropy nebylo úniku. Tato online výstava vznikla v rámci spolupráce mezi skupinou nadšených dobrovolníků při Synagoze pro Kingston a Surbiton v jihozápadním Londýně a Židovským muzeem v Praze. Rádi bychom také vyjádřili díky panu Norbertu Goldbergovi za jeho podporu.
  • Norbert Goldberg o sobě a své rodině v Moravské Ostravě, 2012

  • David Goldberg

    Narozen v roce 1882 v Osvětimi Pessel, roz. Goldberg. Jeho otec, David, zahynul před narozením, a protože manželství nebylo rakousko-uherskými úřady uznáváno, Pessel si ponechala své dívčí jméno. To převzal i její syn David Chaim. David se oženil v roce 1909. Po začátku první světové války, v roce 1914, utekli již se dvěma dětmi do Moravské Ostravy. Podle rodinné tradice se obávali kozáků, kteří vyvolávali protižidovské pogromy. V Ostravě David založil prosperující obchod s textilem a oděvy, který provozoval společně se svými třemi syny. Za první světové války také bojoval na ruské frontě. I když se považoval za československého vlastence, nikdy nezískal československé občanství. Oficiálně byl tedy osobou bez státního občanství. Dva dny po německé okupaci Ostravy přešel David společně se syny Maxem a Bertiem ilegálně hranici do Bohumína, který se octl v Polsku, a usadil se v domě svých rodičů v Osvětimi. Byl později deportován a v roce 1942 zavražděn v Sosnovcích.

  • Rosa Goldbergová

    Narozena v roce 1887 v Osvětimi Nechemje Bronnerovi, po němž byl Bertie pojmenován. Po okupaci sice nejdříve přešla za svým manželem Davidem do Osvětimi, později se ale vrátila do Ostravy, aby mohla být se svými dcerami a vnučkami. Aby se vyhnuly protižidovským zákonům, přestěhovaly se později do vesnice Solopisky.

  • Rachel (Goldbergová) a její manžel Simon Rose

    Narozena v roce 1913 v Osvětimi, druhé dítě Davida a Rosy. Resi, jak se jí v rodině říkalo, se vdala za Simona Rose. Měli dvě dcery, Matyldu (Tyldi) narozenou v roce 1936 a Juditu narozenou v rce 1937. Simon zahynul v dubnu 1938 při autonehodě.

  • Ateliérová fotografie Judyty a Matyldy Roseových, 1939

    Dcery Rachel a Simona Rose.

  • Eleonora (Lilly) Goldbergová

    Narozena v roce 1917 v Ostravě, čtvrté dítě Davida a Rosy.

  • Matylda (Matuša) Goldbergová

    Narozena v roce 1921 v Ostravě, šesté a nejmladší dítě Davida a Rosy.

  • Norbert Goldberg o jazycích užívaných doma a soužití s nežidy v předválečné Ostravě, 2012

  • Rodokmen potomků Davida Goldberga

  • Norbert Goldberg o útěku z protekorátu do Polska, 2012

  • Oskar Goldberg v rukou britských četníků po jeho příletu do Velké Británie, 1939

    Oskaru Goldbergovi se jako prvnímu podařilo dostat letecky z Polska do Anglie. Když se skupinou dalších uprchlíků přistáli na letišti v Croydonu, chtěly je však britské úřady nejprve vrátit zpět. Oskar však vzdoroval a musel být násilím odnesen. Nakonec však pilot letadla odmítl vzlétnout a uprchlíkům byl další pobyt ve Velké Británii povolen.

  • Dopis sester Matyldy a Rachel Oskaru Goldbergovi, 1939

    Okamžitě po Oskarovu útěku se jeho setry Matylda, Eleonora a Rachel s dětmi pokoušejí získat potřebná povolení pro vlastní odjezd do Velké Británie. V mnoha dopisech, které posílají bratrům, žádají o pomoc, sdílejí své plány, naděje a rozčarování.

  • Daily Mail: Airport Drama of Refugees. Told they can't stay, 1939

  • Dopis sester Matyldy a Rachel bratru Oskaru Goldbergovi, 1939

  • “Je opravdu smutné, že jste tam byli ponecháni teprve po takových těžkostech a takové komedii, ale přesto jsem se na základě tvého líčení a přiložených obrázků musela od srdce smát.... (více)”
  • Dopis Oskaru Goldbergovi od rodiny, 1939

    Oskarův útěk a jeho fotografii ze zadržení na letišti v britském tisku komentují příbuzní s humorem; dává jim též naději, že se i jim může emigrace podařit.

  • “Milý Oskare! Byl jsem právě na Anglickém konzulátu, od 10 hodin ráno do 3.30 odpoledne, potom od 4.30 do 6.30 odpoledne a přesto jsem zařídil málo. Z toho 1/2 hodiny osobně u konzula, pr... (více)”
  • Dopis Mosese Goldberga bratru Oskarovi, 1939

    Moses popisuje svou návštěvu na britském konzulátu v Katovicích. Pod dlouhém čekání mu konzul vysvětlil, že není zmocněn vydávat víza uprchlíkům (ať již pro Velkou Británii, či pro Palestinu) a popsal složitý byrokratický proces. Na základě jeho rady žádá Moses Oskara o předložení jeho případu pomocné organizaci German Jewish Aid Committee v Londýně a dodává: "Nyní jsi moje jediná naděje."

  • “Nejdůležitější věcí je, že holky byly vypovězeny!!! Musíš se okamžitě postarat o povolení [Permite], konkrétně musíš okamžitě z Londýna nechat Lili a Mathildě poslat potvrzení, ... (více)”
  • Dopis Mosese Goldberga bratru Oskarovi, 1939

  • Dopis Rachel Roseové a její sestry Eleonory Goldbergové bratru Oskarovi, 1939

    Rachel a Eleonora žádají Oskara v dopise plném zoufalství o pomoc. Byl jim odebrán obchod a k 15. červnu 1939 mají být deportovány. Jako osoby bez státního občanství byly sestry zřejmě místními úřady z Ostravy vypovězeny.

  • “[...] Už jsem Ti psal, že obě holky byly vypovězeny, neboť jinak to ani nejde. S prodloužením pobytu si to představuješ velmi lehko, milý Oskare, tak to s Čechy nejde! Víš, co dělají... (více)”
  • Dopis Mosese Goldberga bratru Oskarovi, 1939

  • “Milý Oskare! Včera jsem byl v Katovicích na konzulátu. Tam jsem se dozvěděl, že další transporty [do Velké Británie] již nepojedou, také je nepravděpodobné, že dostaneme víza, nebo... (více)”
  • Dopis Mosese Goldberga bratru Oskarovi, 1939

  • Dopis Mosese Goldberga bratru Oskarovi, 1939

  • Dopisy Rosy Goldbergové synu Oskarovi, 1939

  • Dopis Rachel Roseové bratru Oskaru Goldbergovi, 1939

  • Dopis Eleanory Goldbergové bratru Oskarovi, 1939

  • Dopis Eleonory a Matyldy Goldbergových bratru Oskarovi, 1939

  • “Milý Oskare! Dnes Ti mohu díky B-hu vyprávět a psát mnoho dobrého, dostal jsi můj telegram adresovaný do shelteru? Měl jsi velkou, velkou radost? Myslím, že ano, neboť jsem měl velké ... (více)”
  • Dopis Mosese Goldberga bratru Oskarovi, 1939

    Na Mosese a Norberta se nakonec usmálo štěstí: v Katovicích získali tranzitní víza do Velké Británie (odkud měli dále cestovat do Šanghaje).

  • Dopis Norberta a Mosese bratru Oskarovi o svém odletu, 1939

    S britskými vízy v pasu si Moses a Norbert zakoupili letenku přes Berlín do Londýna.

  • Dopis Rosy Goldbergové synům do Anglie, 1939

    Zatímco všichni tři bratři již byli v Anglii, situace v Ostravě byla stále obtížnější. Rosa Goldberg popisuje tuto nejistotu a sděluje, že sestrám nemusí být prodlouženo povolení k pobytu.

  • Dopis Eleonory Goldbergové bratrům do Anglie, 1939

    Zatímco všichni tři bratři již byli v bezpečí ve Velké Británii, vyvlastnění židovského majetku v "Protektorátu" rychle pokračovalo. Eleonora popisuje různé protižidovské zákony a nařízení.

  • Norbert Goldberg o věznění svého otce Davida Goldberga v Osvětimi, 2012

  • Dopis Eleonory Goldbergové bratrům v Anglii, 1939

    Pro lidi v "Protektorátu" bylo stále obtížnější získat víza do Velké Británie. Eleonora vyjadřuje své zklamání z dopisu, který obdržela od pomocného výboru v Londýně (v Bloomsbury House).

  • “Moji od srdce milovaní! Píšu Vám na nádraží, před zpáteční cestou z Prahy. Bohužel se doma nemohu zdržet a Praha mi byla přece jen trochu daleko od domova, neboť jsem se rozhodla s M... (více)”
  • Dopis Eleonory Goldbergové bratrům v Anglii, 1939

    Když se situace v Ostravě pro Židy stávala stále nesnesitelnější, přestěhovaly se Eleonora a Matylda do Frenštátu. Zároveň se horečnatě snažily zorganizovat vlastní emigraci.

  • Dopis Eleonory Goldbergové a Rachel Roseové bratrům do Londýna, 1939

    Eleonora popisuje, jak se spolu s tisíci dalších zoufalých lidí snaží získat vstupní vízum do Velké Británie.

  • Dopis Eleonory Goldbergové bratrům v Anglii, 1939

  • Dopis Eleonory Goldbergové bratrům do Anglie, 1939

  • Dopis Eleonory a Matyldy bratrům do Anglie, 1939

    Po vypuknutí druhé světové války (1. září 1939) se emigrace Židů z okupované Evropy stala ještě obtížnější. V tomto dopise Eleonora rozebírá různé možnosti a jako možné cílové země jmenuje Maďarsko, Norsko, Spojené státy americké a Palestinu.

  • Dopis Oskara Goldberga paní Goldsteinové, 1939

    Jednou z mála cest, jak se dostat do Velké Británie, bylo zaměstnání jako služka v domácnosti. V tomto dopisu žádá Oskar paní Goldstein(ovou), aby pomohla Matyldě poskytnutím potvrzení, že ji zaměstná jako služku.

  • “Moje od srdce milované děti Váš nám tak milý dopis z 20/12 jsme dostali, tu radost vám moji milí vůbec nemohu pospat, četli jsme ho u babičky a všechno radostí brečelo jako na Jom Kip... (více)”
  • Dopis rodičů bratrům Goldbergovým, 1939

    Jeden z mála dopisů od rodičů žijících v Osvětimi v okupovaném Polsku.

  • Matylda a Eleonora Goldberg při odklizení sněhu v Solopiscích, 1941 - 1942

    Když se vyhlídky na úspěšnou emigraci vytratily a zároveň se zostřovala protižidovská opatření, rodina v "Protektorátu" se přestěhovala do malé vesnice Solopisky nedaleko od Prahy. Zde podle všeho žili relativně poklidný a nenarušovaný život, pryč od města a blízko k přírodě.

  • Dopis Rosy Goldbergové synům do Británie, 1940

  • Dopis z Czech Trust Refugee Fund pro Mosese a Norberta Goldberga , 1940

    Po začátku druhé světové války se uprchlíci z okupovaných zemí stali "občany nepřátelských států", přinejmenším v očích britských úřadů. V tomto dopise informuje Czech Refugee Trust Fund Norberta o neochotě Home Office (britského ministerstva vnitra) posuzovat žádosti z "Protektorátu".

  • Děti v Solopiscích, 1940s

    Zdá se, že děti byly v Solopiscích poměrně šťastné...

  • “Drazí kluci! Právě jsme na spáteční [!] cestě, ach jak se už těším domů! Já už jsem se úplně velkoměstu odcizila nejsem již tak natčená [!] jako první dny. Venkov se mi teť [!] ... (více)”
  • Dopis Eleonory a Matyldy Goldberg bratrům, 1940

  • Dopis Rosy Goldbergové a sester Goldbergových bratrům v Anglii, 1941

    V době, kdy začínaly deportace z "Protektorátu" (v říjnu 1941 do Lodže a v listopadu 1941 do Terezína), se z tohoto dopisu dozvídáme, že sestry Goldbergovy doufaly v získání kubánských víz.

  • “Moji nejmilejší! [...] určitě jste se podivili nad našimi posledními dopisy, ale nemějte nám to, moji milí, za zlé, byli jsme tak nevózní a měli jsme velký strach. Díky B-hu je teď ... (více)”
  • Dopis Rosy Goldbergové a sester Goldbergových bratrům do Anglie, 1941

  • Judyta a Matylda Roseové s kamarádem, 1940s

  • Dopis Rosy Goldbergové a sester Goldbergových bratrům do Anglie, 1942

    Zatímco matka a sestry žily v Solopiscích, otec David Goldberg byl deportován (pravděpodobně na počátku roku 1940) z Osvětimi do Sosnovce, města a ghetta na jihovýchodě Polska. Jak se z tohoto dopisu dozvídáme, pracoval zde v dílně na výrobu košíků, což byla lehká práce přiměřená jeho věku. Většina Židů v Sosnovci byla zavražděna v Osvětimi na jaře a v létě 1942.

  • Matylda a Judita Roseové v lese, 1940

  • “Moji drazí, od srdce milovaní! Především ti milý Mamusku [Moses Goldberg] gratuluji k tvému novému místu, mám radost, že jsi tak spokojený, Všemohoucí dej, ať brzy převezmeš místo... (více)”
  • Dopis matky a sester Goldbergových bratrům do Anglie, 1942

    Poslední dopis od matky a sester ze Solopisk - o jejich životě, dětech a zdraví. O měsíc později byly všechny deportovány do ghetta v Terezíně. Odtud byly po čtyřech týdnech Rosa, Eleonora a Matylda deportovány do vyhlazovacího tábora v Treblince. Rachel s dětmi Matyldou a Juditou byly poslány, v prosinci 1943, do terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Nikdo z nich se nevrátil.

  • “Vážení pánové! [...] Píši dnes místo své sestry Vlasty, která je značně zaneprázdněna u nás v kanceláři a která mi proto předala funkci, abych Vás vice informovala o osudu va... (více)”
  • Dopis Věry Sommerové bratrům Goldbergovým o jejich sestrách a matce, 1946

    Po skončení války hledali bratří Goldbergové - stejně jako mnoho jiných - informace o osudech svých drahých. Doufali, že alespoň někdo nacistická ghetta a tábory přežil. Věra Sommerová, který žila poblíž rodiny Goldbergů v Solopiscích, je v roce 1946 informovala o jejich deportaci do Terezína a jejich životě v ghettu. Členové obou rodin byli deportováni do terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau a téměř nikdo nepřežil. "Vidíte, je to strašné a přece jde život dál."

  • Fotografie z návštěvy Československa: Ostrava, židovská škola, 1989

    V roce 1989 se Norbert Goldberg vrátil do Ostravy, na místa jeho dětství. Zde je jedna stránka z fotoalba z této návštěvy.

  • Fotografie z návštěvy Československa: Solopisky, 1989

    Vydal se též do Solopisk, kde jeho rodina žila před deportací do Terezína.

  • Oskar, Moses a Sylvia Goldberg

Všechny on-line výstavy