On-line výstava

Do boje s modlitbou. Příběh rabína Hanuše Rezka

Během druhé světové války se Židé z Československa výrazně podíleli na boji proti nacistickému Německu. Vstupovali do československých zahraničních jednotek na Východě i na Západě. Odhady jejich zastoupení se liší, v roce 1943 ve Velké Británii tvořili přibližně 32 % mužstva, v Sovětském svazu v roce 1942 kolem 35 % a na Středním východě se mělo jednat dokonce o 50 % všech vojáků. Značný podíl Židů v československé zahraniční armádě byl dán jejich výrazným podílem mezi uprchlíky. Z republiky odcházeli nejčastěji přes Polsko do Francie, Velké Británie nebo Sovětského svazu. Židovští vojáci bojovali v nejznámějších bitvách druhé světové války – u Tobrúku, Sokolova, Dukly či Dunkerque. Aktivní podíl v zahraničním odboji znamenal přihlášení se k československému státu a k plné občanské zodpovědnosti.

Online prezentací „Do boje s modlitbou“ chceme na pozadí vybraných dokumentů a fotografií připomenout osobnost JUDr. Hanuše Rezka (Rebenwurzela), polního rabína československé zahraniční armády, který působil na Středním východě a později i ve Velké Británii. Na jeho psychickou a morální podporu i po mnoha desetiletích po skončení druhé světové války vzpomíná řada bývalých zahraničních vojáků ve svých svědectvích. Kromě každodenních úkolů spojených s náboženskou praxí se Rezek intenzivně věnoval jednotlivým vojákům, vedl s nimi dlouhé hovory, ve kterých se je snažil povzbudit a motivovat v jejich boji za osvobození Československa. Po skončení druhé světové války se Rezek vrátil do Prahy, kde se usilovně podílel na obnově židovské komunity a náboženského života. Stál rovněž u zrodu organizace Kruh židovských účastníků československého odboje, v jehož rámci se snažil mimo jiné o vyvrácení lživého tvrzení, že se Židé aktivně nepodíleli na boji proti nacistickému Německu. Hanuš Rezek tragicky zahynul při leteckém neštěstí v prosinci 1948.

Rádi bychom touto cestou poděkovali panu Yehoshuovi Rezkovi, synovi Hanuše Rezka, za poskytnutí digitálních materiálů Oddělení pro dějiny šoa Židovského muzea v Praze.

  • Hanuš Rezek, studentský průkaz z Masarykovy univerzity v Brně

    Hanuš Rezek (Rebenwurzel) se narodil 22. ledna 1902 ve Strážnici v okrese Hodonín. Absolvoval místní gymnázium, a poté vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně.

    Na snímku vidíme potvrzení z brněnské univerzity o řádném studiu Hanuše Rezka na právnické fakultě.

  • Hanuš Rezek, členský průkaz Klubu československých turistů, 1937

    Rezek se od mládí aktivně angažoval v řadě spolků, zastával také různé funkce v sionistických organizacích, byl například v čele tělovýchovného spolku Makabi. Ve Vsetíně působil jako městský zastupitel za sociální demokraty.

    Výše vidíme Rezkův členský průkaz Klubu československých turistů z druhé poloviny dvacátých let.

  • Hanuš Rezek v Luhačovicích se spolužáky z Masarykovy univerzity , 1933

    Po absolvování právnické fakulty v Brně působil Hanuš Rezek jako advokátní koncipient ve Vsetíně. Kvůli svému politickému smýšlení byl v období po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zatčen gestapem a přibližně dva týdny vězněn. Po svém propuštění se mu společně s manželkou podařilo získat povolení k legálnímu vystěhování do Palestiny. V listopadu 1939 opustili území protektorátu.

    Snímek zachycuje Rezka v Luhačovicích v době studií na brněnské Masarykově univerzitě.

  • Hanuš Rezek s manželkou a synem, 1941

    Hanuš Rezek se při své advokátní praxi seznámil se svou budoucí manželkou Judith Wintrovou, která pocházela ze sionisticky orientované rodiny z Olomouce. Vzali se v roce 1939. 11. listopadu 1940, tedy přibližně rok po opuštění protektorátu, se jim v Palestině narodil syn Yehoshua.

    Snímek zachycuje rodinu v roce 1941.

  • Hanuš Rezek, odvodní lístek, 1942

    19. května 1942 byl Hanuš Rezek v Haifě povolán k opětovnému odvodu a stal se vojínem Československého 200. lehkého protiletadlového pluku - Východní. S narůstajícím počtem židovských vojáků v československé zahraniční armádě na Středním východě vyvstala i potřeba zajistit jednotce rabína, který by se staral o potřeby nábožensky praktikujících vojáků. Mnozí doufali, že se vybraná osoba rovněž stane zástupcem a mluvčím židovských vojáků u vojenského vedení.

  • Hanuš Rezek jako příslušník československé zahraniční armády na Středním východě, 1942

    K československé jednotce dojížděl z Jeruzaléma rabín Arje, který vedl šabatové bohoslužby. Samuel Arje působil v předválečné době jako rabín na pražském Smíchově, byl považován za velkého znalce Talmudu a rovněž byl členem řady sionistických organizací. Před válkou odešel do britské mandátní Palestiny. Hanuš Rezek se stal jeho žákem a v říjnu 1942 byl dočasně přidělen k Československé vojenské misi v Jeruzalémě za účelem školení na židovského kantora. V prosinci vedl první vojenské bohoslužby a v lednu 1943 se vrátil ke svému protiletadlovému pluku.

  • Hanuš Rezek s manželkou a synem, 1943

    Rezek byl v lednu 1943 povýšen na podporučíka duchovní služby. Rovněž byl oficiálně ustanoven vojenským duchovním pro židovské vyznání v československém vojsku na Středním východě. Dále působil jako polní rabín československé jednotky v Tobrúku. Podle výpovědí pamětníků byl mezi židovskými vojáky velmi oblíbený, měli v něj velkou důvěru a často se na něj obraceli se svými problémy.

    Na snímku je zachycen v uniformě v roce 1943 společně s manželkou Judith a synem Yehoshou.

  • Hanuš Rezek s vojáky zahraniční armády, 1940s

    Po skončení vojenských operací na Středním východě v červenci 1943 se českoslovenští vojáci přesunuli do Velké Británie. Hanuš Rezek zde opět vykonával funkci židovského duchovního. Ačkoli část židovských vojáků pocházela z asimilovaného prostředí, staly se společné oslavy židovských svátků významnou událostí, při kterých vzpomínali na svou rodinu a blízké, které zanechali v protektorátu.

    Hanuše Rezka vidíme na snímku v první levé řadě, šestého zleva.

  • Pohřeb na vojenském hřbitově v Adinkerke, 1944

    Většina vojáků československé zahraniční armády ve Velké Británii, přes čtyři tisíce dvě stě mužů, se 30. srpna 1944 nalodila a během několika dnů byla přepravena do přístavů v Normandii. Snímek zachycuje Hanuše Rezka s katolickým duchovním, jak na podzim 1944 pohřbívají padlé na vojenském hřbitově v Adinkerke. Ve své deníku si k tomuto dni poznamenal: „Odpoledne zařízeno uložení rakví (...) a zařízen kondukt na hřbitov. Tam vykonán obřad pro šest židů a por. Petružela pro tři příslušníky katol. a evang. vyznání. Na žádost velitele praporu neproneseny pohřební řeči a jen velitel praporu se s padlými rozloučil.”

  • Hanuš Rezek s příslušníky československé zahraniční armády, 1945

    Československá samostatná obrněná brigáda dostala rozkaz převzít obléhání strategického přístavu Dunkerque, kam se přemístila 5. října 1944. Ačkoli se již fronta posunula o 100 kilometrů na východ, město bylo stále v rukou přibližně dvanáctitisícové posádky, které velel Hitlerův spojenec Frisius. Československý generál Liška se stal velitelem spojeneckých sil v této oblasti. K větším bojovým akcím došlo 28. října a 5. listopadu 1944. I přes snahu československé armády nenastala výrazná změna v bojových pozicích. Poslední výraznější vojenské střetnutí u Dunkerque proběhlo ve dnech 10.--16. dubna 1945. Během těchto bojů padlo a následkům zranění podlehlo celkem 195 příslušníků armády, z toho 46 židovských vojáků.

    Fotografie zachycuje Hanuše Rezka s dalšími československými vojáky.

  • Vzácný dar (článek z Věstníku Židovské obce náboženské v Praze), 1946

    Po druhé světové válce působil Hanuš Rezek v Praze, kde se intenzivně podílel na obnově židovské komunity a náboženského života. 28. října 1945 darovali zástupci Unie ortodoxní rabínů ze Spojených států amerických a Kanady dvě Tóry československým Židům. Jednu z nich obdržela Židovská náboženská obec v Praze, druhou bratislavská komunita. Slavnostního předání Tóry proběhlo 15. ledna 1946, zúčastnil se ho i rabín Rezek. O této události informoval Věstník Židovské obce náboženské v Praze.

  • Hanuš Rezek při slavnostním převzetí Tóry, 1946

    Hanuš Rezek při převzetí Tóry, kterou pražské ŽNO darovala Unie ortodoxní rabínů ze Spojených států amerických a Kanady. Slavnostní obřad se konal 15. ledna 1946 na židovské radnici, průvod pak přenesl Tóru do Staronové synagogy, kde byla uložena. Při této příležitosti pronesl rabín Rezek děkovnou řeč a modlitbu.

  • Hanuš Rezek ve Španělské synagoze, 1946

    13. března 1946 se konala ve Španělské synagoze tryzna k uctění památky českých Židů, kteří byli v noci z 8. na 9. března 1944 zavražděni v rodinném táboře v Osvětimi-Birkenau. Smutečního obřadu se kromě představitelů a členů židovské komunity zúčastnili i veřejně činné osobnosti, například zástupci Kanceláře prezidenta republiky, předsednictva vlády či několika ministerstev.

    Na fotografii vidíme Hanuše Rezka při smutečním projevu na tryzně ve Španělské synagoze.

  • Hanuš Rezek provází britského úředníka, 1946

    Rezek se silně angažoval v sionistickém hnutí a na pražské židovské náboženské obci. Vykonával zde několik funkcí, byl vedoucím tajemníkem, kultovým referentem a zástupcem vrchního rabína Gustava Sichera. Mimo jiné se staral o to, aby byly obnovené židovské obce vybaveny rituálními předměty potřebnými ke každodenní náboženské praxi. Na snímku je zachycen Hanuš Rezek, jako doprovod zahraniční delegace pražským Židovským Městem.

  • Hanuš Rezek, členský průkaz Kruhu židovských účastníků československého odboje, 1947

    Hanuš Rezek patřil k iniciátorům vzniku Kruhu židovských účastníků československého odboje. Organizace navazovala na předválečný spolek Kruh československých legionářů židovského původu. 20. dubna 1947 se v Ústí nad Labem konala ustavující schůze, na které byl Hanuš Rezek zvolen předsedou přípravného výboru. Jedním z důležitých úkolů spolku bylo připomínat podíl židovských vojáků a odbojářů na osvobození Československa. Postupně se hlavním cílem organizace stal nábor do Hagany, účast v boji za vznik Státu Izrael a hromadné vystěhování do Palestiny, kde by členové spolku založili novou osadu. Výše vidíme Rezkův členský průkaz Kruhu židovských účastníků československého odboje z roku 1947.

  • Hanuš Rezek předsedá Kruhu židovských účastníků odboje na valné hromadě v Luhačovicích, 1948

    Ve dnech 4.–5. července 1948 se v Luhačovicích konala valná hromada Kruhu židovských účastníků československého odboje. Účastnilo se jí přes šest set delegátů. Na zasedání byl zvolen nový výbor spolku, jehož předsedou se stal Hanuš Rezek. Snímek zachycuje Rezka na valné hromadě v Luhačovicích. První zleva je Zikmund Helísek, bývalý příslušník československé zahraniční armády v SSSR, který se stal místopředsedou spolku.

  • Yehoshua Rezek se sestrou Danielou

    V roce 1947 se Judith a Hanuši Rezkovým v Praze narodila dcera Daniela. Na snímku vidíme Danielu s bratrem Yehoshuou v roce 1950, tedy již v době, kdy žili v Izraeli.

  • Letadlo Čs. aerolinií nezvěstné (novinový článek), 1948

    V prosinci 1948 byl Hanuš Rezek s dalšími členy spolku Makabi pozván do Izraele na přípravu Makabiády. Rezek spolu s ostatními odletěl 21. prosince 1948 z Prahy. Letadlo mělo v odpoledních hodinách přistát v řeckých Aténách, což se však již nestalo. Letoun havaroval v pohoří Taiget, zahynulo všech devatenáct cestujících a pět členů posádky. Na snímku vidíme výstřižek z dobového článku, který informuje o zmizení letadla.

  • Parte Hanuše Rezka, 1948

    Hanuš Rezek byl za svou válečnou činnost vyznamenán mimo jiné Československým válečným křížem, Československou medailí za chrabrost či Československou medailí za zásluhy I. stupně. Rovněž obdržel britské medaile Africa Star a Star 1939–1945.

    Půl roku po smrti manžela Judith Rezková s oběma dětmi vycestovala do Izraele.

  • „Už se nemusím bát sousedů."...

    „Mám radost, že jsem si mohla takto vzpomenout na své rodiče. Myslím, že jsem jim a vlastně i jejich rodičům...

  • Za hrdiny považuji rodiče

    Paní Zuzana Marešová je jedním z „Wintonových dětí“, které se díky nebývalému úsilí Nicholase Wintona a mnoha...
  • neZnámí

    Ve fotoarchivu Židovského muzea v Praze je uloženo několik stovek fotografií, o kterých se toho ještě před několika lety...
  • Sbírka Terezín online!

    Během druhé světové války se ghetto Terezín stalo jedním z hlavních míst utrpení a smrti Židů z českých zemí a...
  • „Teď jsi moje jediná...

    Sbírka dopisů od rodiny bratrům Oskarovi, Mosesovi (Max) a Norbertovi (Bubik, Bertie) zprostředkuje unikátní vhled do...
Všechny on-line výstavy