Draci a rohy hojnosti – štíty na Tóru Tomáše Höpfela
Tóra je ústředním pojmem židovského náboženství. Ve fyzické podobě jde o pergamenový svitek s textem Pěti knih Mojžíšových, který je uchováván v ozdobné skříňové schráně v čele synagogy. Vzdávaná úcta je mimo jiné vyjádřena i ozdobným textilním pláštíkem nasazeným na svitek a dalším souborem ozdob – nástavci nebo korunou nasazenými na výčnělky navíjecích tyčí, a štítem a ukazovátkem zavěšenými na přední straně uloženého svitku. Štít na Tóru se vyvinul z původního jednoduchého štítku, zavěšovaného na svitek a udávajícího, jaká část textu se objeví bezprostředně po jeho rozvinutí. Během následující doby se jeho plocha zvětšila, informační funkce ustoupila do pozadí a převážila jeho funkce ozdobná.
Vzhledem ke svým rozměrům je štít na Tóru nejviditelnější částí ozdob svitku Tóry a jeho zpracování byla vždy věnována velká pozornost. Pokud můžeme z dochovaných historických dokladů posoudit, jeho podoba byla ve zdejším prostředí již na přelomu 17. a 18. století ustálena a používala poměrně jednotný základní tvar a ikonografii s omezeným počtem výzdobných prvků. Menší odchylky od tohoto standardního schématu lze obvykle vysvětlit specifickým požadavkem objednavatele na individualizaci. V první polovině 19. století zde však vznikla skupina štítů na Tóru, která se tradičnímu pojetí zcela vymyká. Všechny tyto štíty pocházejí z dílny pražského stříbrnického mistra Tomáše Höpfela.
Tomáš (Thomas) Höpfel se narodil pravděpodobně v roce 1790 nebo 1793 v Bernau v jihovýchodním cípu Bavorska. O jeho řemeslném školení nejsou žádné zprávy, je možné, že se vyučil stříbrnickému řemeslu v Norimberku. Na své tovaryšské cestě se zastavil v Praze, zde se roku 1814 oženil a roku 1815 byl prohlášen řádným mistrem pražského zlatnického a stříbrnického cechu. Svou činnost již od počátku z velké části zaměřil na spolupráci s místními židovskými komunitami, které právě nahrazovaly ztráty rituálního vybavení, zabaveného státem na úhradu státního dluhu. V této, z hlediska počtu vyrobených předmětů velmi plodné spolupráci pokračoval až do své smrti v roce 1847, několik judaik pak ještě v následujících letech vzniklo v jeho dílně pod vedením vdovy.
Co mistra stříbrníka vedlo k celkem zásadnímu přepracování struktury standardního štítu na Tóru, není jasné. Jak již bylo řečeno, jeho řemeslné a výtvarné školení neznáme, z technického hlediska jeho zpracování tématu patří k lepšímu průměru. Po příchodu do Prahy pravděpodobně pracoval v dílně Václava Rummela st., jehož dochované práce pro židovské zákazníky patří k běžnému standardu, zde tedy žádnou inspiraci načerpat nemohl. Nezbývá tedy než předpokládat, že jde o vlastní invenci, případně zpočátku nezáměrnou modifikaci, vytvořenou možná podle pouhého slovního zadání objednavatelem. Nakolik podrobně dokázali židovští zákazníci definovat, jak má štít vypadat a jak konkrétně vypadala objednávka obdobných objektů, se lze jen dohadovat. V každém případě, již první dochovaný štít na Tóru vzniklý v dílně čerstvého mistra (1815) se od běžné produkce silně odchyluje. Zákazníky však byl přijat, což poněkud zpochybňuje obvyklou představu o konzervativnosti židovského publika, a mistr Höpfel tak mohl své vlastní představy o tom, jak by měl vypadat štít na Tóru dále rozvíjet, v některých případech s velmi překvapivým výsledkem.
Výstavu zpracoval Jaroslav Kuntoš.
